Od 1. července 2020, kdy nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 30/2014 Sb., dochází k úpravě pravidel pro poskytování příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti.

Od 1. září 2020 jsou zavedeny dva nové příspěvky poskytované uživatelům honiteb (příspěvek na použití dravců v ochraně rostlin a příspěvek na chladicí zařízení pro ulovenou zvěř).

Všechny ostatní zůstávají nezměněny (zástřelné za nadprůměrné divočáky, políčka pro zvěř, napajedla, krmelečky, umělé nory, lapací zařízení či podpora národních plemen loveckých psů) .

Doby lovu zvěře

Ministerstvo zemědělství (MZe) rozšířilo doby lovu několika druhů spárkaté zvěře. 

Je to možný nástroj k regulaci početnosti spárkaté zvěře, hlavně v lokalitách s novými výsadbami po kůrovcových kalamitách. 

Vyhláška je účinná od  od 1. ledna 2020  a platí až do 31.3.2025

Prodloužení doby lovu budou moci myslivci využít v případech, kdy to bude kvůli situaci a podmínkám v dané honitbě nezbytné. Jde o možnost, nikoliv povinnost využít celého rozsahu doby lovu.

Zásadní změnou je to, že veškerá zvěř do 2 let stáří se bude moci lovit celoročně.

1) Všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu se nařizuje intenzivní celoroční lov prasete divokého bez ohledu na věkovou kategorii a pohlaví s možností využití i následujících způsobů lovu

• pomocí zdrojů umělého osvětlení, zařízení pro osvětlení terče, zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů,
• na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků,
• na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, a v této vzdálenosti vnadit, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých zařízení
• odlovem kňoura a bachyně na společných lovech s možností lovu jednotnou střelou z brokové zbraně.

2) Všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu se zakazuje přikrmovat prasata divoká (vyjma uznaných obor). Povoluje se pouze vnadění a to tak, že na vnadišti se najednou nesmí nacházet více než 20 kg krmiva, přičemž na 50 ha honitby smí být umístěno 1 vnadiště.

V působnosti OMS Olomouc je v současné době 100 uznaných honiteb (29 vlastních a 71 společenstevních ; 21 je ve vlastní režii a 79 pronajatých) , z hlediska státní správy spadajících pod ORP Olomouc, Litovel, Šternberk a Uničov.

Celková honební plocha činí více než 110 000 hektarů (z čehož zemědělská půda tvoří 74000 hektarů, lesní plochy 29 000 hektarů, zbytek - 4 000 hektarů jsou ostatní a vodní plochy). V těchto honitbách vykonává trvale právo myslivosti cca 1700 myslivců.

Humánní trichinelóza je závažné parazitární zoonotické onemocnění, které vyvolávají hlístice rodu Trichinella. U zvířat se trichinelóza klinicky neprojevuje. K nakažení lidí i zvířat dochází po konzumaci syrového nebo nedostatečně tepelně opracovaného masa obsahujícího larvy trichinel. Dospělé larvy trichinel parazitují v tenkém střevě hostitele, kterým bývají lidé, prasata, hlodavci, medvědi, mroži, koně, další masožravá a všežravá zvířata, také někteří ptáci a plazi. Trichinella je parazit s přímým vývojovým cyklem. Po pozření kontaminovaného masa dochází během jedné hodiny vlivem trávící tekutiny v žaludku k uvolnění larev. Larvy přechází do tenkého střeva, kde pohlavně dozrávají a dorůstají na velikost 1,5 mm x 36 µm - samci a 3 mm x 36 µm - samice. V tenkém střevě larvy přežívají zhruba dva měsíce, během této doby produkují velké množství dalších larev, které migrují krevními a lymfatickými cestami do celého těla. Cílovým místem je příčně pruhovaná svalovina s určitými predilekčními místy. U prasat jsou to brániční pilíře a svalovina jazyka, následovaná žvýkacími svaly, u koní jsou největší koncentrace trichinel nalézány ve svalovině jazyka, ve žvýkacích svalech, bránici a krční svalovině. Druhy schopné vytvářet pouzdro se ve svalovině opouzdřují a zůstávají zde infekční po řadu let.